Unijní nařízení o obalech a obalovém odpadu (PPWR) začalo platit minulý týden a okamžitě odhalilo zásadní trhliny v připravenosti celého systému. Podle tiskové zprávy Potravinářské komory ČR, která situaci mapovala prostřednictvím interní ankety, narážejí i dobře připravené firmy na chybějící prováděcí předpisy a metodiky. Evropská komise přitom upřesňovala výklad některých klíčových pojmů teprve týden před nabytím účinnosti nařízení.
Z 25 oslovených členských firem se na nové povinnosti připravovalo 23. Jenže připravenost velkých hráčů nestačí zakrýt vážnější problém: část menších podniků o legislativě podle komory dosud vůbec neví. A situaci dále komplikují varovné signály z trhu – někteří odběratelé hrozí ukončením spolupráce všem dodavatelům, kteří nedokážou splnění nových požadavků doložit.
Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová uznala, že členové „odvedli obrovský kus práce“, zároveň ale potvrdila, co komora dlouhodobě signalizovala: „řada věcí je nejasných a dodnes chybí důležité prováděcí předpisy a metodiky.“
Komora zřídila specializovanou pracovní skupinu již na podzim loňského roku, kde mohou firmy konzultovat otázky přímo s experty autorizované obalové společnosti EKO-KOM nebo úředníky ministerstva životního prostředí. Předseda Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud označil tuto iniciativu za „trefení do černého“ a ocenil, že poslední setkání před účinností nařízení přineslo „konkrétní odpovědi na důležité otázky.“
Potravinářská komora se podle vlastního vyjádření angažovala i přímo v Bruselu, kde věcností připomínek překvapila evropské úředníky a přiměla další průmyslová odvětví napříč EU, aby se dopady nařízení začala vůbec zabývat.
Finanční rozměr celé legislativy je zásadní. Sama Evropská komise ve svých dopadových studiích vyčísluje celkové náklady na 36 miliard eur, přičemž se předpokládá, že se výdaje postupně promítnou do cen potravin. Téměř polovina z dotázaných 25 firem již musela najmout zaměstnance výhradně pro obalovou agendu, další třetina spoléhá na externí poradce.
Komora nyní cílí na nadcházející revize předpisů, do nichž chce prosadit úpravy snižující byrokratickou zátěž. Ministerstvo životního prostředí se podle komory aktivně snažilo prosadit odklad některých problematických částí legislativy, avšak bez výsledku.