Královská švédská akademie věd v pondělí 12. října oznámila laureáty Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 2026. Stali se jimi Robert E. Hall ze Stanfordovy univerzity a Michael Woodford z Kolumbijské univerzity. Cenu obdrželi za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace, tedy za práci, která vládám a centrálním bankám pomáhá lépe zvládat hospodářské výkyvy.
Hallův přínos sahá do sedmdesátých let minulého století. Navázal na výzkum spotřeby a ukázal, že ta reaguje především na očekávání budoucího vývoje, nikoli na minulé příjmy. Jak v živém vstupu pro ČT 24 vysvětlil ekonom Jaromír Baxa z Institutu ekonomických studií FSV UK, „nejlepší predikcí budoucí spotřeby je v podstatě dnešní spotřeba.“ To sice zní jako drobnost, ale důsledky jsou zásadní. „Umožňuje nám to exaktněji modelovat spotřebu a lépe ji vložit do makroekonomických modelů, které pracují s cenami, inflací a dalšími faktory,“ upřesnil Baxa.
Woodford pak reprezentuje mladší generaci ekonomů, která teoretické objevy ze 70. a 80. let integrovala do uceleného rámce. Podle Baxe „z tohoto rámce vyšly modely, které dnes centrální banky nejvíce používají při aplikované měnové politice.“
Jejich společná práce tak tvoří analytický základ, na němž stojí rozhodování o úrokových sazbách nebo státních výdajích ve většině vyspělých ekonomik světa.