Jak plánovat výdaje na infrastrukturu s výhledem na celý životní cyklus stavby, posílit odolnost silnic vůči klimatickým změnám a efektivněji využívat data při údržbě? Letošní Silniční konference, která se uskutečnila tento týden v Praze, přinesla diskuse o tématech sahajících od tunelového stavitelství přes digitalizaci až po podporu nové generace odborníků.
Jednou z ústředních linií programu bylo financování infrastruktury v dlouhodobém horizontu. Vedle počátečních investic do nových staveb je podle účastníků nutné zohledňovat náklady na provoz, údržbu a budoucí obnovu. Rozhodování o nových projektech tak nelze oddělovat od péče o existující dopravní síť. V kontextu klimatických změn se do popředí dostala i otázka odolnosti dopravních staveb, tedy jejich schopnosti dlouhodobě fungovat v nepříznivých podmínkách, a to již od fáze projektování.
Výrazný prostor letos dostaly tunelové stavby. Jako strategické části dopravní sítě vyžadují propojení stavebních řešení, technického vybavení a provozních postupů pro standardní i mimořádné situace. Bezpečnost tunelů proto závisí na spolupráci odborníků v každé fázi, od přípravy přes výstavbu až po každodenní provoz.
V oblasti digitalizace a metody BIM konference zdůraznila přínos pro kontinuitu informací mezi jednotlivými etapami projektů. Data vzniklá při přípravě a výstavbě mohou správcům sloužit při provozu, plánování oprav i budoucích rekonstrukcích, pokud jsou dostupná a průběžně aktualizovaná. Digitalizace tak přestává být jen nástrojem projektantů a získává přímý provozní dosah.
Praktickým příkladem propojení technologií a každodenní správy je diagnostika vozovek. Nestačí data pouze sbírat, klíčové je jejich vyhodnocení a zasazení do kontextu, aby správci mohli určit, kde je zásah nejnaléhavější a kde lze vhodnou údržbou předejít nákladnější opravě. Tomáš Miniberger, generální ředitel a předseda představenstva společnosti VARS, k tomu říká: „Výrazným trendem je spojování moderních diagnostických vozidel, kamer, laserových senzorů a analytického softwaru se zkušenostmi lidských odborníků.“ Jako příklad zmínil diagnostický systém CleveRA Car EVO, který sbírá detailní data při rychlosti až 100 kilometrů za hodinu a propojuje přesné měření s jejich následnou analýzou. Podle Minibергera právě „kombinace kvalitních dat, pokročilých technologií a lidské expertizy umožňuje plánovat zásahy podle skutečného stavu vozovek a předcházet nákladnějším opravám.“
Konference se dotkla také generační obměny v silničním stavitelství. Systematická podpora mladých odborníků zahrnuje vzdělávání, mentoring i zapojení do náročných projektů. Součástí programu byla rovněž spolupráce se Světovou silniční asociací PIARC a mezinárodní výměna zkušeností, která může napomáhat při hledání odpovědí na sdílené výzvy v oblasti financování, bezpečnosti i zavádění technologií.