Česká a slovenská vláda se v úterý 10. listopadu 2026 sešly v Bratislavě na svém již desátém společném zasedání. Premiéři Andrej Babiš a Robert Fico spolu s ministry probírali plnění Memoranda o prohloubené spolupráci, zahraniční politiku, obranu, hospodářství, dopravu i inovace.
Významnou část jednání zabrala otázka války na Ukrajině a role Evropské unie v případných mírových rozhovorech. Babiš přitom odkazoval na dopis, který rozeslal evropským lídrům včetně předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Komise. V něm se přihlásil k iniciativě italské premiérky Giorgie Meloniové, která v dopise z 5. listopadu otevřela debatu o fungování Evropské rady. „Jednoznačně podporuji požadavek, aby se Evropská rada dohodla na jasném a silném politickém mandátu, který zajistí skutečné zastoupení Evropské unie při vyjednávání a její schopnost ovlivnit výsledek mírových rozhovorů,“ citoval Babiš vlastní dopis. Evropa podle něj musí být „politickým aktérem, který aktivně přispívá k ukončení tohoto konfliktu, nikoli pouze finančním příspěvkem, který hradí jeho důsledky“.
Druhým klíčovým tématem byl systém emisních povolenek ETS2. Babiš zaslal předsedům vlád Slovenska, Maďarska a Polska společný dopis požadující nové komplexní posouzení dopadů tohoto systému. Jako argument uvedl, že „současná ekonomická situace se zásadně liší od roku 2021“ a že je nutné vyhodnotit dopady na inflaci, ceny energií, domácnosti i konkurenceschopnost EU. Fico dopis okamžitě podpořil, od Maďarska a Polska Babiš podporu teprve očekává.
Memorandum o prohloubené spolupráci, na jehož plnění se vlády odvolávají, přineslo podle jejich hodnocení řadu konkrétních výsledků: podpis smlouvy o přistoupení České republiky ke slovenské rámcové dohodě na pořízení vozidel Tatra T-815, spolupráci při ochraně vzdušného prostoru nebo rozvoj obranných inovací a umělé inteligence. Obranně-průmyslová spolupráce se prohlubuje také na úrovni exportu, který za posledních deset let více než pětinásobně vzrostl.