Česká průmyslová výroba si v září připsala meziroční růst 6,2 %. Podle dat Českého statistického úřadu, které komentoval Svaz průmyslu a dopravy ČR, táhla výsledky nahoru především výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, dobře si vedl také obranný sektor, výroba elektrických zařízení a produkce počítačů a elektroniky. Na druhé straně se propadly farmacie, výroba nekovových minerálních výrobků a produkce pryže a plastů.
Silný byl i vývoj zakázek. Hodnota nových průmyslových zakázek vzrostla v září meziročně o 8 %, přičemž zahraniční zakázky si připsaly dokonce 14,4 %. Za leden až září pak nové zakázky sledované ČSÚ meziročně vzrostly o téměř 6 %.
Zářijová čísla uzavřela příznivé třetí čtvrtletí a posunula kumulovaný růst průmyslu za první tři čtvrtletí na 2,6 %, čímž sektor překonal dosavadní celoroční odhady pohybující se kolem 2 %. Analytik Svazu průmyslu Milan Klempíř upozornil také na PMI Index nákupních manažerů, jehož ukazatel výroby vzrostl na nejvyšší úroveň od ledna 2022. Zároveň připomněl, že mezi odvětvími přetrvávají rozdíly a část energeticky náročných oborů čelí obtížným podmínkám.
Přes příznivou bilanci analytici pojmenovávají konkrétní hrozby. Geopolitické napětí na Blízkém východě se promítá do cen pohonných hmot, energií a materiálových vstupů, což může energeticky náročná odvětví zvláště zasáhnout. Ze společného šetření Svazu průmyslu a České národní banky mezi podniky za třetí čtvrtletí pak vyplynulo, že firmy zvýšily očekávaný růst cen výrobních vstupů pro příští rok oproti předchozímu čtvrtletí o jeden procentní bod na 3,75 %. Současně se zhoršil výhled zakázek v horizontu tří až šesti měsíců, kde firmy očekávají jejich pokles.
Komplikací je i nedávné navýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 4 %. Přestože firemní investice zatím výrazně rostou, podniky v průzkumech obavy z vysokých úrokových sazeb a nákladů financování zmiňují stále častěji. Jako klíčovou překážku dalšího rozvoje je dnes označuje zhruba 10 % dotazovaných firem.