Začátek roku 2026 přinesl investorům nepříjemné překvapení. Česká národní banka zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %, Evropská centrální banka zvedla depozitní sazbu o půl procentního bodu na 2,50 % a americký Fed poprvé od roku 2023 zvýšil sazby na pásmo 3,75 až 4 %. ECB tento krok výslovně spojuje s inflačními tlaky plynoucími z konfliktu na Blízkém východě. V Česku mezitím vzrostla meziroční inflace mezi srpnem a zářím z 1,9 na 2,5 %, přičemž energie zdražily o 5,9 %.
Tyto změny se promítají do způsobu, jakým investoři o svých portfoliích přemýšlejí. Podle zprávy UBS Global Family Office Report 2026 plánuje 60 % rodinných kanceláří v příštích dvanácti měsících změnit dlouhodobé rozložení majetku, zatímco v letech 2020 až 2025 se tento podíl stabilně držel mezi 25 a 37 %. Za hlavní riziko nejbližšího roku považuje 64 % z nich rozsáhlý geopolitický konflikt. Zatím jde přitom spíše o plány počítající s přesuny o jeden až tři procentní body u jednotlivých tříd aktiv, nikoliv o radikální přeskupení.
„Méně se ptáme na to, co nám vynese nejvíc procent, a daleko víc řešíme, co portfolio udělá, když se věci vyvinou jinak,“ říká Jan Vašík, spoluzakladatel Quartum Capital SICAV. Jde o posun, který se do portfolií bude propisovat postupně v horizontu několika let.
Investoři přitom tradičně podceňují rizika, která se delší dobu neprojevila. Rok 2022 připomněl, že klasické portfolio složené z 60 % akcií a 40 % dluhopisů není neprůstřelné: americký index S&P 500 ztratil přes 18 % a index amerických dluhopisů kolem 13 %, takže výsledek smíšeného portfolia skončil zhruba 14 % v minusu, nejhůře od roku 2008. Letos na jaře se vzorec zopakoval v menší míře: během války s Íránem se výnos desetiletých amerických dluhopisů držel mezi 4 a 4,5 % a dluhopisy akciím v propadu nepomohly.
Pro českého investora představuje samostatné riziko měna. Dolar v minulém roce oslabil vůči koruně zhruba o 15 %, takže americké akcie sice vydělaly v dolarech kolem 16 %, ale globální akciové fondy přinesly českým investorům v korunách v průměru jen 9,4 %. Samostatnou pastí je pak falešný pocit diverzifikace, kdy podnikatel vlastní firmu, nájemní byty v Praze i termínované vklady, ale vše stojí na české koruně a domácí ekonomice. Jeden lokální šok by zasáhl všechna tato aktiva najednou.
České domácnosti drží mimořádně mnoho hotovosti. Podle dat ČNB měly na začátku roku na vkladech kolem 4,2 bilionu korun, zatímco v podílových fondech a fondech kvalifikovaných investorů leželo podle Asociace pro kapitálový trh v polovině roku dohromady 2,5 bilionu. Peníze na běžném účtu s úrokem blízkým nule při 2,5% inflaci reálně ztrácejí kupní sílu.
Geopolitické události pak investory svádějí k unáhleným rozhodnutím. Podle analýzy LPL Research ztratil index S&P 500 při velkých geopolitických událostech od druhé světové války v průměru 4,4 %, dna dosáhl zhruba po 18 dnech a celou ztrátu vymazal za necelých 40 dní. Letošní vývoj do tohoto vzorce přesně zapadl: po vypuknutí války s Íránem klesl index přibližně o 9 %, ale v polovině dubna byl znovu na rekordu. Řada investorů přitom v prvních dnech prodala celá akciová portfolia a zpět nakupovala až v květnu, kdy index byl nad úrovní, z níž vystupovali. „Ztrátu v době geopolitického napětí investorům většinou nezpůsobí samotný konflikt, ale jejich vlastní unáhlené načasování,“ vysvětluje Vašík.
Důsledky špatného načasování jsou přitom dobře zdokumentované. Podle J.P. Morgan vynesl index S&P 500 v letech 2005 až 2024 v průměru 10,6 % ročně. Kdo za těchto dvacet let vynechal deset nejlepších dnů, dosáhl pouze na 6,4 %. Při absenci dvaceti nejlepších dnů výnos klesl na 3,7 %. Data společnosti DALBAR pak ukazují, že v roce 2024 zaostal průměrný investor do amerických akciových fondů za indexem o 8,5 procentního bodu.
„Pravidla sepsaná v klidových časech mají pro portfolio mnohem větší hodnotu než jakákoli snaha předvídat, kam se trh pohne,“ uzavírá Vašík.