Neatraktivita pro rizikový kapitál, vysoké ceny energií, slabé studijní výsledky školáků, nedostatečné investice do rozvoje výzkumu a vývoje. To jsou některé z faktorů, jež podle nedávno publikované zprávy o jednotném trhu a konkurenceschopnosti EU táhnou ekonomiku kontinentu ke dnu. Proto se připravují „odvetná“ opatření.
Konkurenceschopnost je v posledních týdnech jedno z nejvíce skloňovaných slov v evropském veřejném prostoru. Alespoň se to zdá. Mimo jiné proto, že Evropská komise v polovině února vydala svou pravidelnou zprávu, ve které popisuje, jak to vypadá s konkurenceschopností evropské ekonomiky. Sleduje celkem devět faktorů, konkrétně fungování jednotného trhu, přístup k soukromému kapitálu, veřejné investice a infrastrukturu, výzkum a vývoj, energetiku, oběhové hospodářství, digitalizaci, vzdělávání a dovednosti a také tzv. otevřenou strategickou autonomii.
Nárůst kapacit pro klíčové technologie, digitalizace na vzestupu
Jak upozornil portál Euractiv, zmíněné ukazatele se v této podobě sledují teprve od loňského roku. Je tedy zřejmé, že je složité identifikovat jasné trendy. Navzdory tomu se o to Evropská komise pokouší. A k jakým zjištěním v aktuálním vydání zprávy dochází? Ve svých závěrech například tvrdí, že se v Evropské unii úspěšně daří prohlubovat integraci na jednotném trhu a zároveň snižovat administrativní zátěž pro podniky. EK také píše, že se již začaly budovat domácí kapacity pro další průřezové digitální technologie a pozornost je věnována snížení strategických závislostí v oblasti čipů a cloudových služeb. Akt o čipech prý zvýší výrobní kapacitu EU s cílem zajistit, aby se do roku 2030 v Evropě produkovalo alespoň 20 % hodnoty světové výroby špičkových polovodičů. Zvyšuje se rovněž podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, Evropa se může chlubit i slušnou zaměstnaností nebo počtem IT expertů, uvádí zpráva.
Euractiv k tématu mimo jiné uvedl i reakci některých českých europoslanců. Například představitel Pirátů Marcel Kolaja, v Evropském parlamentu člen frakce Zelených/ESA, považuje za úspěch vývoj v oblasti digitalizace. „Zpráva ukazuje, že se každým rokem zvyšuje podíl evropských firem, které v každodenním provozu používají alespoň základní digitální nástroje. Jsme tak na nejlepší cestě k tomu splnit cíl, který jsme si dali do roku 2030, což je 90 procent. Digitalizace je přitom klíčová pro vyšší produktivitu práce,“ řekl Marcel Kolaja pro Euractiv.
Luděk Niedermayer z TOP 09 a frakce EPP zase zdůraznil, že zpráva EK podtrhuje důležitost jednotného trhu a jeho potenciálu pro rozvoj ekonomiky a posílení unijní konkurenceschopnosti na globálním trhu. „Jednotný trh a konkurenceschopnost představují spojité nádoby a fungující jednotný trh je také jedním z předpokladů úspěchu zelené a digitální transformace,“ řekl Niedermayer.
Už jednou jsme chtěli dohnat a předehnat
V této souvislosti je dobré si připomenout, že v roce 2000 schválily nejvyšší orgány Evropské unie tzv. Lisabonskou strategii. Jejím prostřednictvím stanovily jako cíl přeměnit EU do roku 2010 na „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě, schopnou udržitelného růstu s plnou zaměstnaností a sociální kohezí“.Podle jednotlivých cílů v oblasti ekonomiky mělo například dojít ke:
- Zvýšení tempa HDP na průměrný roční růst o 3 %. V letech 2000–2010 ovšem průměrný roční růst HDP v EU dosáhl 2,1 %.
- Zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 3 % HDP. V roce 2010 to nicméně bylo 2,03 % HDP a v roce 2023 2,47 %.
- Snížení míry chudoby na méně než 10 %. V roce 2010 byla ovšem míra chudoby 16,4 %, v roce 2023 pak 14,7 %.
- Zvýšení míry zaměstnanosti na 70 % u osob ve věku 15–64 let. V roce 2010 tento podíl dosáhl 74,2 %. A v roce 2023 byla míra zaměstnanosti ještě mírně výše (75,6 %).
Lisabonská strategie tedy dosáhla smíšených výsledků, některé cíle byly splněny, celá řada jiných, a zásadních, ne. Je každopádně zřejmé, že „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě“ se Evropská unie nestala.
Rizikové investory Evropa moc netáhne
Kde jsou naopak slabá místa? Podle Euractivu je jedním z těch největších slabý zájem investorů tzv. rizikového kapitálu, často se používá anglický výraz venture capital, což znamená investice do přelomových firem a technologií. Marcel Kolaja je přesvědčený, že je to důsledek stavu evropského kapitálového trhu. „Ten totiž zatím nedosáhl takové úrovně, kterou bychom si přáli. Jeho vylepšení by znamenalo snazší přístup pro firmy k prostředkům, a tak i více inovací,“ uvedl europoslanec.
S tím souhlasí i Luděk Niedermayer, podle kterého by pomohlo také zjednodušení regulačního rámce a zavádění národních regulací nad rámec unijních požadavků. „Také je třeba pokročit v dekarbonizaci a investicích do infrastruktury, včetně sítí a přeshraničních propojení,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB.
Autoři zprávy konstatují, že klíčem k dlouhodobé konkurenceschopnosti EU je obchod. A píší, že unijní obchod se zbožím a službami se zeměmi mimo EU v roce 2022 dosáhl 18 % jejího HDP. Unie je podle nich největším světovým vývozcem (16 % dovozu ze všech zemí, podobně jako Čína a výrazně více než USA), přičemž dosahuje obzvláště dobrých výsledků v oblasti služeb a ve vývozu pokročilých technologií. Jenže zároveň platí, že se tento podíl v posledním desetiletí postupně snižoval.
Přicházíme o pozice na trzích
EU také ztrácí podíly na trzích, jimž dlouhodobě dominovala, jako je chemický a automobilový průmysl. Negativní změna trendu probíhá v důsledku zejména energetické krize a rychlého růstu Číny na trzích s čistými technologiemi. Kombinace vyšších nákladů na energii v EU a velmi atraktivních investičních podmínek ve třetích zemích by pak mohla negativně ovlivnit příliv investic potřebných pro úspěšnou ekologickou a digitální transformaci.
Euractiv upozornil i na to, že se evropským patnáctiletým studentům příliš nedaří v mezinárodním srovnání PISA, které hodnotí jejich znalosti a dovednosti nutné pro život v dospělosti. Jejich průměrné výsledky se v roce 2022 oproti roku 2018 zhoršily ve všech oborech, v nichž hlavní konkurenti EU dosahují lepších výsledků. To podle zprávy naznačuje, že Evropa čelí problému, pokud jde o vybavení mladých lidí základními dovednostmi. Současně s tím se v EU každoročně účastní vzdělávacích aktivit pouze každý třetí dospělý. Problémem zůstávají také vysoké ceny elektřiny nebo podíl HDP investovaný do výzkumu a vývoje.
Spasí Evropu Italové?
Ve snaze posílit konkurenceschopnost starého kontinentu EU přišla s novými aktivitami. Jak informoval portál Euractiv, její představitelé požádali dva bývalé italské premiéry o přípravu plánů na potřebné reformy. Prvním z nich je Enrico Letta, v současnosti prezident prestižního Jacques Delors Institute. Prezentace jeho zprávy o stavu vnitřního trhu EU byla naplánována na březen a některá média už přinesla informaci o jejím obsahu. Mimo jiné by mělo jít o změny pravidel státní podpory tak, aby byla spravedlivější a nedeformovala trh, nebo o řešení problému přesunu kvalifikovaných pracovních sil z chudších států Evropské unie směrem do Francie nebo Německa.
Druhou, s nadějemi očekávanou zprávu má do konce června představit bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi, který bývá díky svému rozhodnému chování v období řecké krize označován za „zachránce eura“. V materiálu se má věnovat především evropské konkurenceschopnosti a prezentovat své nápady na to, jak udržitelně investovat do zelené a digitální transformace a lépe konkurovat Číně nebo USA.