Evropa závislostí: Jak Česko a Slovensko mění pravidla hry?

|

V Bratislavě se minulý týden uskutečnila mezinárodní konference s názvem AddictCZSK, která spojila odborníky z celé Evropy, aby diskutovali o regulaci návykových látek, léčbě závislostí a duševním zdraví. Témata? Od nových regulačních přístupů v Česku až po inspirativní příklady ze Švédska a Portugalska.

Platforma nabídla prostor pro výměnu názorů a prezentaci moderních přístupů k řešení jedné z největších výzev současné společnosti. Evropská unie podle přítomných expertů stále operuje s nesourodými pravidly. Alkohol, jedna z nejrizikovějších látek, je dostupný téměř bez omezení, zatímco užívání jiných psychoaktivních látek je tvrdě postihováno. „Současné rozdíly v regulaci jednotlivých návykových látek zpochybňují důvěru veřejnosti a posilují nelegální trhy,“ upozornil doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., člen správní rady Agentury Evropské unie pro drogy. Řešením by měla být moderní regulace zaměřená na minimalizaci škod, která bere v úvahu relativní rizikovost látek.

Česko průkopníkem, Slovensko hledá směr

Český parlament nedávno schválil takzvaný psychomodulační zákon, který podporuje zodpovědný přístup k novým psychoaktivním látkám a je odborníky vnímán jako příklad dobré praxe. Zákon zavádí nové kategorie látek a stanovuje přísné podmínky pro jejich prodej a kontrolu, čímž se vyhýbá prohibičnímu režimu. Podle předsedy správní rady think tanku Racionální politiky závislostí Mgr. Jindřicha Vobořila, Pg.Dip., tento krok přispívá k ochraně veřejného zdraví a omezuje černý trh. Navíc Česká republika sklízí úspěchy i v regulaci nikotinových alternativ – inspiraci hledala ve Švédsku, kde se díky podobným opatřením snížila míra kouření na nejnižší úroveň v EU.

Již bývalá česká vláda přistoupila k regulaci nikotinových sáčků s cílem napodobit tzv. švédskou zkušenost. Nejnižší míra prevalence kouření mezi státy EU je právě ve Švédsku, a to kvůli dostupnosti méně škodlivých alternativ. Podle Jindřicha Vobořila je tento případ střípkem v mozaice vědecky podloženého přístupu, který přináší své ovoce, a říká: „Česká republika zavedla jednotnou politiku pro legální i nelegální závislosti, která umožňuje lépe chápat a omezovat jejich společenské dopady. Tento přístup přináší konkrétní výsledky. Podle letošní studie Eurobarometr poklesla v pouhých čtyřech letech prevalence kouření o 7 % Ukazuje se, že vědecky podložené politiky mají měřitelný dopad na veřejné zdraví a kvalitu života.“

I Slovensko zavádí smysluplná opatření, například regulaci nikotinových sáčků. Nicméně připravovaná novela, která navrhuje plošný zákaz příchutí u elektronických cigaret a nikotinových výrobků, vyvolává obavy. Podle prof. MUDr. Ernesta Gromana mohou být příchutě klíčovým faktorem, který pomáhá dospělým kuřákům přecházet na méně škodlivé alternativy. Ochrany nezletilých lze pak efektivně dosáhnout regulací obalů a zákazem specifických příchutí, které například evokují cukrovinky či nápoje. Mgr. Sabína Lužica Brédová z občanského sdružení PRIMA dodává, že Slovensko by se mělo inspirovat úspěšnými harm reduction opatřeními v zemích jako Portugalsko nebo Dánsko.

Harm reduction jako cesta k udržitelnému řešení

Experti se dále shodli, že přístupy harm reduction, tedy snižování rizik spojených s užíváním látek, přinášejí nejen lepší výsledky pro uživatele, ale i významné úspory v oblasti veřejného zdraví. „Politiky zaměřené pouze na abstinenci se dlouhodobě neosvědčily. Harm reduction je naopak efektivní, vědecky podložený přístup, který mění životy,“ zdůraznil PhDr. Ladislav Csémy, prezident Harm Reduction Akademie.

Konferenci s více než 20 mezinárodními řečníky a čtyřmi diskuzními panely organizoval think tank Racionální politiky závislostí společně s Občanským sdružením Prima a Harm Reduction Akademií. Navázala na loňskou bruselskou AddictEU a letos proběhla jen měsíc po prestižní akci Lisbon Addictions 2024. Think tank Racionální politiky závislostí tak upevňuje svou pozici lídra v oblasti moderní regulace závislostí a šíří příklady dobré praxe napříč Evropou. A jak ukázala AddictCZSK, Česko, Slovensko i další evropské státy mají šanci stát se inspirací pro celou Evropskou unii.