Humanoidní roboti už zvládají překvapivě obratné pohyby, jenže umělá inteligence, která je řídí, trpí chronickým nedostatkem kvalitních trénovacích dat z reálného světa. Americká společnost Innodata proto otevřela specializovanou laboratoř snímání pohybu, která má tento problém řešit od základu.
Generální ředitel Rahul Singhal fyzickou AI označuje za oblast, jež roste rychleji než jakýkoli jiný segment umělé inteligence, přičemž všechny robotické týmy narážejí na totéž: data z reálného prostředí jsou drahá a jejich sběr je pomalý. Nové zařízení podle něj nabízí kompletní služby od sběru dat po hodnocení modelů.
Zatímco textů pro trénink velkých jazykových modelů byl na internetu dostatek, pro fyzický svět podobný zdroj prostě neexistuje. Viceprezident pro robotiku Franklin Tanner zdůrazňuje klíčový rozdíl oproti konkurenci: Innodata snímá 3D pohyb přímo z těl lidí i strojů, nikoli zpětnou rekonstrukcí z 2D videa. „Přímé 3D snímání pohybu prostě nemá náhradu,“ říká Tanner. Na příkladu hrnku s horkým nápojem pak ukazuje, proč na kontextu záleží: uchopit ho za dno místo za ucho může skončit popálením, a právě takové nuance dnešní datové sady většinou nezachycují.
Laboratoř vznikla ve spolupráci s firmou Vicon, předním výrobcem systémů pro snímání pohybu. Vybavena je infračervenými kamerami s přesností pod jeden milimetr a latencí v řádu milisekund, což standardní inerciální senzory ani jednokamerová analýza videa obvykle nedokážou zajistit. Výkonný ředitel Viconu Andrew Knox to shrnuje jednoduše: přibližná trénovací data vedou k přibližně fungujícímu robotovi.
Zákazníci si budou moci vybrat ze tří cest: koupit hotové balíčky dat, objednat projekt šitý na míru, nebo poslat vlastního robota k nezávislému měření výkonu. Vnější kamery přitom poslouží jako kontrola interních dat robota, která bývají často zašuměná.
Laboratoř se zaměří i na zatím chybějící data ze vzájemné interakce lidí a robotů. Tanner zároveň upozorňuje, že objem sám o sobě nestačí: z milionu hodin záznamu se podle jeho metrik zahodí přibližně 80 % materiálu. Firma proto s univerzitním partnerem hledá způsoby, jak dosáhnout víc s menším množstvím dat. Jako zlatý standard označuje Tanner data z reálného prostředí, jimiž se pak „osévají“ simulace schopné prostředí obměňovat, přičemž dobře si podle něj vede například prostředí Cosmos od NVIDIA.
Innodata byla založena v roce 1988 a sídlí v Ridgefield Parku v New Jersey. Zprávu přinesl server The Robot Report.