Umělá inteligence zásadně proměňuje roli finančních ředitelů a dalších vrcholových finančních manažerů. Více než polovina z nich už řídí rozdělování kapitálu do AI a technologií napříč firmou. Přestože je 95 % finančních lídrů připraveno využívat agentické pracovní postupy alespoň v některých oblastech financí, pouze 14 % by umělé inteligenci svěřilo plnou autonomii při zásadních rozhodnutích. Vyplývá to z globální studie Deloitte Finance Trends 2027, které se zúčastnilo 1 434 vrcholových manažerů odpovědných za finance z 26 zemí světa.
Role finančních ředitelů se ve firmách postupně přesouvá od tradiční správy rozpočtů a hospodářských výsledků ke strategičtější roli. Stále častěji se tito manažeři podílejí na rozhodování o technologických investicích, dohlížejí na důvěryhodnost AI a kontrolují související náklady. Více než polovina finančních lídrů (54 %) dnes rozhoduje o alokaci kapitálu do umělé inteligence a technologií napříč firmou. Dalších 48 % zároveň dohlíží na spolehlivost, přesnost a vysvětlitelnost výstupů AI a stejný podíl odpovídá také za technologické výdaje a jejich nákladovou kontrolu.
„Finanční ředitelé už dávno nejsou pouhými správci rozpočtů a hospodářských výsledků. Stále více rozhodují o tom, do kterých technologií bude firma investovat, jak bude umělá inteligence řízena a jak se bude měřit hodnota, kterou přináší. Se širším mandátem samozřejmě roste i jejich odpovědnost za kvalitu dat, nastavení kontrolních mechanismů a návratnost investic. Jak ukazuje naše studie, více než dvě třetiny vrcholových manažerů, kteří tyto odpovědnosti zastávají, je přitom převzaly až během posledních tří let,“ popisuje situaci Miroslav Svoboda, Country Leader Deloitte Česká republika.
Umělá inteligence jako hlavní priorita, lidský dohled však zůstává nezbytný
Zavádění umělé inteligence a pokročilých technologií označilo za jednu z hlavních priorit do roku 2027 celkem 43 % dotázaných. Následuje zvyšování nákladové efektivity firmy, které uvedlo 34 % respondentů, 33 % finančních ředitelů vnímá jako prioritu efektivnější rozdělování kapitálu a investic.
Přestože jsou finanční lídři využívání AI nakloněni, ve většině případů nepočítají s úplným odstraněním lidského prvku. Celkem 77 % z nich je připraveno využívat agentická řešení s určitou mírou autonomie, ale pouze 14 % by jim kompletně svěřilo zásadní rozhodnutí. Současně 42 % respondentů studie připouští, že jejich ambice v oblasti agentické AI přesahují současné možnosti firmy. Mezi těmito respondenty považuje 41 % za jednu z hlavních překážek nedůvěru vlastních zaměstnanců v kvalitu výstupů umělé inteligence.
„Širší využití agentické AI nezávisí na kvalitě použitého modelu. Firma nebo organizace musí vytvořit důvěryhodné datové prostředí, zmapovat procesy, nastavit jasné mantinely a rozvíjet kompetence zaměstnanců. Lidský úsudek zůstává naprosto zásadní zejména tam, kde může mít rozhodnutí významný finanční, regulatorní nebo reputační dopad,“ upozorňuje Miroslav Svoboda.
Aby firmy dokázaly postupovat rychleji, 46 % ředitelů finančních oddělení upřednostňuje podle studie modernizaci infrastruktury a sjednocení dat. Dalších 43 % se zaměřuje na změny provozního modelu finanční funkce. Firmy současně posilují týmy o datové specialisty a odborníky na řízení změn a vytvářejí kontrolované prostředí, v němž mohou agentická řešení bezpečně testovat.
Rostou náklady na AI stejně jako důraz na technologickou suverenitu
Šest z deseti finančních ředitelů očekává, že do roku 2027 budou potřebovat pokročilejší postupy pro řízení nákladů spojených s AI. 64 % firem má ve finanční funkci plně nasazené nástroje AI podporující produktivitu. 51 % firem chce podle výsledků studie Deloitte Finance Trends 2027 zůstat u současných postupů. Mezi hlavní komplikace patří podle respondentů regulatorní nejistota (20 %), složité vyúčtování cloudových služeb a dodavatelů (19 %) nebo obtížné propojování údajů o využívání služeb s finančními systémy (15 %). Firmy a organizace proto nastavují pravidla pro experimentování s AI, modelují dodavatelská rizika a sledují dopady technologií na náklady a výnosy.
Investiční rozhodování bude ovlivňovat také technologická suverenita, tedy míra nezávislosti a kontroly firmy nad daty, dodavateli a dodavatelskými řetězci. Celkem 84 % představitelů finančního vedení firem podle studie očekává, že do roku 2027 významně ovlivní alokaci kapitálu do technologií, zatímco 63 % finančních lídrů vnímá technologickou suverenitu jako strategickou konkurenční výhodu.
Změna způsobu financování technologií
S ohledem na nové postavení finančních ředitelů se mění i způsob posuzování technologických investic. Celkem 66 % dotazovaných uvádí, že jejich firma při schvalování technologických investic využívá proces založený na měřitelných výsledcích. Z této skupiny uplatňuje 27 % finančních ředitelů etapové financování, při kterém se další prostředky uvolňují až po dosažení stanovených milníků. Čtvrtina pak vyžaduje vyčíslenou návratnost investice a formální business case, zatímco 23 % respondentů přiznává, že se řídí rozhodnutím vedení nebo správní rady bez přesně nastaveného procesu měření výsledků.
Rozmanitější jsou dnes i zdroje financování. Vedle vlastního kapitálu a financování z rozvahy využívají firmy také private equity, státní investiční fondy, institucionální kapitál, modely řízených služeb anebo společné investování s externími partnery. Některé společnosti také zřizují investiční výbory na úrovni nejvyššího vedení, které před schválením technologických iniciativ posuzují jejich strategickou, ekonomickou a provozní smysluplnost.