Nové elektrárny potřebují investice. Česko ale chystá odklad klíčových aukcí

Jiri_Kratochvil
Zdroj: ČEPS

České kapacitní aukce se přesunou na příští rok. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu by se první cenové nabídky mohly podávat v prvním čtvrtletí roku 2027. Pro investory do nových elektráren to znamená další nejistotu při rozhodování o projektech za miliardy korun. A právě čas začíná být pro českou energetiku stále důležitějším faktorem.

Ještě v srpnu vyhlásila společnost ČEPS aukce pro dodávková období začínající v letech 2030, 2031 a 2032. Nyní se připravuje změna harmonogramu, která by při zachování dosavadních předstihů posunula tato období o rok. První kapacitní platby by tak mohly přijít nejdříve v roce 2031, hlavní aukce je plánována na rok 2033.

Odklad aukcí může zpozdit investice
Příprava nové elektrárny trvá několik let. Od získání povolení přes připojení do soustavy až po objednávky technologií a zajištění financování. České projekty přitom nesoutěží o technologie jen mezi sebou. Výrobci turbín, kogeneračních jednotek a dalších klíčových zařízení působí na globálním trhu a jejich výrobní kapacity jsou omezené. O stejné dodávky proto soupeříme také s investory z Německa, Spojených států a dalších zemí. Pokud se české aukce odloží, mohou si zahraniční investoři potřebné turbíny a další technologie objednat dříve. Pro české projekty by to znamenalo nejen delší čekání na dodávky, ale také riziko, že nestihnou termíny požadované kapacitním mechanismem.

Kapacitní mechanismus má přitom pomoci právě s financováním nových zdrojů. Investorům nabízí dlouhodobější příjem za připravenost dodat výkon v době, kdy ho soustava potřebuje. Výsledek aukce tak může být zásadní pro rozhodnutí, zda projekt skutečně realizovat. Čím déle zůstává termín aukce nejistý, tím obtížněji se plánují další kroky.

Pravidla se mění správným směrem
Připravované úpravy přitom obsahují i pozitivní změny. Zjednodušit se má předběžné posuzování projektů, část údajů o investičních nákladech by nově mělo být možné doložit čestným prohlášením. Náklady na zkoušky dostupnosti zdrojů by měla převzít společnost ČEPS.

Za zvlášť důležité považuji navrhované odstranění podmínek, které by mohly způsobit automatický zánik kapacitních smluv kvůli opožděnému přijetí navazujících právních nebo cenových předpisů. Pokud má být taková smlouva podkladem pro financování miliardové investice, musí poskytovat odpovídající právní jistotu a předvídatelnost.

Lepší pravidla proto vítám. Je však potřeba, aby jejich příprava netrvala déle, než je nezbytné. Samotné vyhlášení aukce totiž ještě žádnou elektrárnu nepostaví.

Německo: pomoc i konkurence
Evropská komise navíc letos v září schválila Německu kapacitní mechanismus s předpokládanými náklady až 35,2 miliardy eur. Německo tak chce zajistit dostatek výrobních kapacit od roku 2031, kdy se s rizikem jejich nedostatku může potýkat také Česko. Nové německé zdroje mohou v budoucnu pomoci i české soustavě, pokud budou v potřebné době skutečně dostupné a přenosové sítě umožní dovoz. Jak se případný příspěvek ze zahraničí promítne do množství výkonu soutěženého v českých aukcích, musí vyhodnotit ČEPS. V první fázi však nelze automaticky předpokládat výrazné snížení české poptávky po kapacitách.

Rozhodující bude čas
Česká energetika se připravuje na postupný odchod uhelných zdrojů. Nové výrobní kapacity proto musí vznikat s dostatečným předstihem. Kapacitní mechanismus může potřebné investice významně podpořit, jeho pravidla ale musí být jasná a harmonogram důvěryhodný.

Roční odklad aukcí nemusí automaticky znamenat roční zpoždění výstavby. Může však posunout investiční rozhodnutí, na které navazují objednávky technologií, financování i samotná stavba.