Byznysové příležitosti v roce 2024

Česká ekonomika není právě v nejlepší kondici, firmy jsou nucené čelit celé řadě (nejen) externích vlivů. Proto jsme se v hlavním tématu vydání zaměřili na možnosti, které by jim v letošním roce v jejich podnikání mohly pomoct. Ať už jde o zaměření na umělou inteligenci, programy na podporu energetické efektivity či šance na zahraničních trzích.

Podle agentury Bloomberg v letošním roce proběhne domestikace umělé inteligence (AI). Tvrzení je to možná lehce nadsazené, nicméně řada odborníků se shoduje, že letos bychom se měli s AI začít setkávat nejen mnohem častěji než dosud, ale také v celé řadě nových situací. Analytici společnosti McKinsey tvrdí, že generativní umělá inteligence má potenciál spustit masivní vlnu růstu produktivity, která pravděpodobně zasáhne všechna odvětví a může globální ekonomice přinést až 4,4 bilionu dolarů ročně (a to v 63 případech využití, které firma zkoumala).

Ve studii nazvané The state of AI in 2023: Generative AI’s breakout year McKinsey konstatuje, že očekávání ohledně dopadů generativní umělé inteligence jsou skutečně vysoká: tři čtvrtiny všech respondentů jejich studie si myslí, že AI způsobí v příštích třech letech významnou nebo dokonce převratnou změnu, pokud jde o povahu konkurence v konkrétních oborech. Za pozornost pak jistě stojí také jejich odhad, že největší dopady tohoto procesu sice pocítí podle očekávání technologické společnosti a nejspíš také obory založené na znalostech, jako je bankovnictví, farmacie a lékařské produkty a vzdělávání. Ovšem odvětví založená na výrobě, jako je letecký a kosmický průmysl, automobilový průmysl a vyspělá elektronika až tak „disruptivní“ účinky zřejmě nezaznamenají. Což je podle McKinsey v kontrastu s dopady předchozích technologických vln, které nejvíce postihly zpracovatelský průmysl.

Výraznější nasazení AI v provozech

V každém případě před masivním zaváděním AI do firemních procesů nepochybně stojí i české podniky. Podnikatel a ambasador České manažerské asociace Libor Vitassek napsal, že z hlediska růstu přidané hodnoty letos očekává mnohem výraznější nasazení nástrojů AI v provozní oblasti, například v prediktivní údržbě, v identifikaci úzkých míst v procesech, v logistice, v kontrole kvality, ve zpracování velkých objemů dat, v predikci příležitostí a rizik. Jen oblast prediktivní údržby může podle něj přinést úspory a nové výnosy ve velkých finančních hodnotách. Eliminace úzkých míst v digitalizovaných procesech s pomocí AI by pak mohla vytvořit úplně nové obchodní modely a výnosy násobně vyšší než u klasických „offline“ procesů.

Podle studie společnosti Deloitte zaměřené na AI nejúspěšnější podniky vědí, že cestou k růstu pro ně nemůže být minimalizace rizika nebo nákladů. To znamená, že nejproduktivnější využití generativní AI nebude spočívat v nahrazení zaměstnanců, ale v jejich „vyzbrojení“ nástroji, které jim pomohou rozvíjet a zvyšovat jejich produktivitu, znalosti a kreativitu. Což zase pomůže podpořit inovace v podniku.

Vedoucí představitelé firem jsou stále více pod tlakem, aby tento přechod do „éry AI“ urychlili a udrželi si náskok před konkurencí. Podle jednoho průzkumu 64 % generálních ředitelů tvrdí, že čelí značnému tlaku ze strany investorů, věřitelů a poskytovatelů úvěrů, aby urychlili zavádění generativní AI. Jak ale Deloitte zdůrazňuje, zavádění generativní AI do všech procesů jen proto, že se jedná o novinku a důležitý trend, nebude mít významné přínosy. Firmy by k její implementaci měly zaujmout strategičtější přístup, který bude znamenat zaměření na využití jedinečných schopností generativní AI při řešení stávajících problémů a pomůže odlišit se od konkurence.

VRT: Největší projekt v historii Česka?

Jedním z nejpozoruhodnějších projektů současnosti je nepochybně výstavba tuzemské vysokorychlostní tratě. Ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier vysokorychlostní tratě dokonce označil za v současnosti největší projekt v historii Česka, a to jak z pohledu finančního, tak také z hlediska dopravního rozvoje země. V přípravě je zhruba 700 kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, takzvaných VRT, které by měly být zprovozněny do roku 2050. VRT železnice má vést mezi Prahou a Drážďany, také mezi Prahou a Brnem a na koridoru mezi Ostravou a Prosenicemi. Jejich hlavní výhodou by mělo být především výrazné zkrácení jízdní doby. Například mezi Prahou a Ostravou z nynějších více než tří hodin na necelé dvě hodiny.

Podle Marie Vopálenské, generální ředitelky Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI), začíná mít výstavba VRT v ČR konkrétní obrysy. A je zřejmé, že jde o výjimečně zajímavý a rozsáhlý projekt, který může tuzemským firmám (nejen) železničního průmyslu, který zaměstnává více než 20 000 lidí, nabídnout mimořádné příležitosti. Odhadovaná částka na přípravu a vybudování je totiž asi 800 miliard korun. Jak paní Vopálenská uvedla pro portál Silnice-zeleznice.cz, české firmy se mohou přímo podílet na výrobě vozidel, stejně jako na dodávkách produktů a služeb pro infrastrukturu, mnohé z nich najdou uplatnění například také při servisování a dodávkách náhradních dílů pro rychlovlaky a podobně.

Odborníci zdůrazňují, že domácí firmy nejen disponují nezbytnou odborností a zajišťují, že finance zůstanou na domácí půdě, ale že jejich zapojení do projektu přinese ještě jeden významný aspekt. Pokud totiž získají takto klíčovou referenci, budou mít v budoucnu možnost se ucházet o další projekty v zahraničí a zvýšit tak exportní výkon, na kterém je česká ekonomika významně závislá.

Jak předloni uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, k zahájení stavby prvních úseků by mělo dojít už v roce 2025. Konkrétně se to týká tratí VRT Polabí, VRT Jižní Morava a VRT Moravská brána I a II. Podle Svobody by přibližně každé dva až tři roky měla být zahájena výstavba dalších VRT, a to Podřipsko, Vysočina fáze I nebo Střední Čechy. Projekční práce nicméně probíhají i na dalších částech stavby, jako jsou terminály vysokorychlostní železnice či tunely.

Expo 2025: Představit firmy v nejlepším světle

Další obrovskou byznysovou příležitostí pro české firmy bude nepochybně účast na světové výstavě Expo 2025, která začne v japonské Ósace v dubnu příštího roku. Je zřejmé, že vzhledem k charakteru akce je v případě zájmu o tuto možnost potřeba hlásit se co nejdříve. Jak vysvětluje Ondřej Soška, generální komisař české účasti na Expo 2025, událost není klasickým kontraktačním veletrhem, kam firmy jezdí vystavovat své produkty. „Je to unikátní globální platforma pro budování národní značky a nejsilnější nástroj ekonomické diplomacie,“ říká.

Expo se koná každých pět let, trvá šest měsíců a navštěvují ji desítky milionů návštěvníků. Ondřej Soška upozorňuje, že v Ósace poprvé v novodobé historii ČR rozdělí pavilon na část pro veřejnost a pro odborníky. „Firmy se budou moci zúčastnit tematických konferencí, efektivně se představit potenciálním zákazníkům i rozvíjet své stávající obchodní vztahy. Pro tyto účely bude v pavilonu multifunkční auditorium, salonek i zasedací místnost. Chystáme řadu zajímavých byznysových témat, která umožní představit české firmy v Japonsku v tom nejlepším světle,“ přibližuje plány český komisař.

Ten podle zadání vlády projekt připravuje tak, že se na jeho financování budou podílet i firmy a další instituce. Ondřej Soška ovšem tvrdí, že hodnota, kterou díky své účasti firmy získají, bude značná. „Za peníze ze státního rozpočtu postavíme sebevědomý národní pavilon, který bude patřit mezi nejvýraznější na celém Expu. Ten pak budou firmy moci využít pro vlastní propagaci a budování sítě svých mezinárodních vztahů. Nebude to tedy tak, že firmy zafinancují provoz českého pavilonu, ale své prostředky efektivně investují do rozvoje svých mezinárodních aktivit,“ říká.

„Pro firmy jsme připravili – myslím, že velmi atraktivní – nabídku spolupráce a byznysový program. Zapojit se mohou jak menší startupy, tak velcí hráči s  globálními ambicemi. Každému nabídneme jedinečnou obchodní, marketingovou a mediální hodnotu, kterou budou moci využít pro rozvoj svého byznysu,“ doplňuje Ondřej Soška.

Expanze na nové trhy

Účast na EXPO 2025 podle něj firmám poskytne především skvělou příležitost expandovat nejen do Japonska, ale i širšího regionu Asie-Pacifik, kam není úplně snadné se běžně dostat. Komisař podotýká, že v Asii je obecně vnímání státu mnohem silnější než v Evropě a pokud nějaká firma spolupracuje se státem a participuje na národním pavilonu, má v očích tamějších partnerů mnohem větší váhu a relevanci.

„Existují samozřejmě i firmy, které byť nemají ambice expandovat do Asie, Expo vnímají jako prestižní záležitost a skvělou referenční zakázku pro tuzemské i mezinárodní partnery. Což v konečném důsledku může znamenat třeba expanzi na nové trhy nebo zvýšení objemu zakázek. Takovou zkušenost má z minulosti například firma Koma Modular, GreeenTech nebo Česká mincovna,“ dodává Ondřej Soška.

V případě zájmu o zapojení do projektu české účasti na Expo 2025 mohou firmy využít dotazník na webu https://expo2025czechia.com. Ať už ty, které by se chtěly stát oficiálním dodavatelem, nebo třeba ty, které láká představit se v rámci tematických konferencí. Ondřej Soška k tomu říká, že zaměření firem nemá žádné omezení. Členové jeho týmu se věnují každému vyplněnému dotazníku individuálně a poté vyhodnocují jeho relevanci pro projekt jako takový.

Udržitelnost jako megatrend i v ČR?

Udržitelnost se stala celosvětovým megatrendem. Podle Global Sustainable Investment Review (GSIR) 2022, kterou vloni na podzim vydala Global Sustainable Investment Alliance, bylo ke konci roku 2022 v celosvětovém měřítku do aktiv udržitelného investování vloženo 30,3 bilionu dolarů. Zpráva ukazuje, že na trzích mimo USA, tedy v Kanadě, Evropě, Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu, došlo od vydání GSIR 2020 do konce roku 2022 k 20% nárůstu udržitelně spravovaných aktiv. Pro zajímavost, ve Spojených státech, jejichž podíl na globálních udržitelných investičních aktivech v roce 2020 dosahoval 48 %, došlo sice v období 2020 až 2022 k poklesu ze 17 bilionů dolarů na zhruba osm a půl. Jak ale autoři GSIR vysvětlují, stojí za tím zpřísnění definic, podle nichž lze fond označit za „udržitelný“. Což podle nich úzce souvisí s tím, jak toto odvětví „dozrává“.

Podobný vývoj lze pozorovat i v Česku. Například představitelé bankovního sektoru v rozhovorech pro média říkají, že u svých klientů pozorují v tomto ohledu velký posun v pochopení, co udržitelnost znamená pro jejich firmy a celá odvětví. Udržitelnost se podle nich postupně stane zcela přirozenou součástí života a letošní rok v tom přinese významný pokrok. Navíc už v ČR existuje řada důkazů, že implementace prvků udržitelnosti a cirkulární ekonomiky dává velký smysl jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak i zvyšování efektivity firem.

Jedním z nejzajímavějších příkladů byl bezpochyby vloni představený projekt záchrany vody v závodu Hamé Babice, který patří společnosti Orkla. Voda, které závod spotřeboval zhruba 450 milionů litrů ročně, byla dříve použita ve výrobě pro sterilizační proces potravin a následně vypuštěna jako odpadní voda. Nově instalované technologie v rámci projektu „záchrany vody“ však umožňují její recyklaci i rekuperaci. Využitím zbytkové energie z horké vody, která je po vyčištění vrácena zpět do výroby, společnost ročně ušetří 45 % vody pro sterilizaci potravin a také zhruba 5 000 MWh plynu potřebného pro výrobu páry. Což s sebou pochopitelně nese výrazné snížení ekologické stopy a značný pozitivní dopad na tamní region. Po připojení všech částí výroby do tohoto systému na recyklaci a rekuperaci vody může úspora podle odhadů dosáhnout dokonce až 75 % původní spotřeby vody. Předpokládaná návratnost investice ve výši okolo 85 milionů korun se pohybuje mezi 3,5 až 6 lety.

Jaké konkrétní projekty budou moci české firmy ve snaze o zavádění prvků udržitelnosti do své praxe v tomto roce využít? Je jich celá řada a finančních prostředků investovaných do této oblasti je skutečně hodně. Důležité je samozřejmě vědět, jak je dobře využít. Podrobnější informace o některých z nich najdete níže v boxu.

Firmám mohou pomoci i důležité akce, které se v této oblasti letos chystají. Například v dubnu to bude Czech & Slovak Sustainability Summit, který slibuje silné praktické zaměření a také široký záběr. Na podzim, pravděpodobně v září, by to měl být Green Deal Summit 2024 a organizace Změna k lepšímu pořádá v listopadu konferenci Rok Změny 2024, v jejímž rámci chce představit aktuální data v kontextu českého byznysu či příklady dobré praxe udržitelného podnikání. Změna k lepšímu také provozuje ESG Akademii, certifikovaný online kurz pro zájemce o zavádění principů ESG do firem.

Exportní příležitosti: Masivní polské investice

Jestliže je tento text zaměřený na byznysové příležitosti v roce 2024, vzhledem ke značné otevřenosti české ekonomiky samozřejmě nesmíme zapomenout na možnosti pro exportéry. Například koncem loňského roku upozornilo Velvyslanectví ČR ve Varšavě na záměry polské vlády, které signalizuje mj. struktura schváleného státního rozpočtu, konkrétně deficit ve výši 4,5 hrubého domácího produktu, tedy silný růst výdajů (meziročně nominálně o cca 22 %). Polsko hodlá významně investovat do oblasti ochrany zdraví, sociálního zabezpečení, zajištění národní bezpečnosti, plánuje intenzivně modernizovat energetiku a dopravní infrastrukturu. Což nepochybně přinese příležitosti pro české firmy.

Konkrétně by měli zbystřit představitelé firem působících ve zdravotnictví, které je v Polsku dlouhodobě podfinancované a jehož modernizace patří mezi hlavní vládní priority. Příležitosti lze najít zejména v modernizaci nemocnic a jejich vybavení, digitalizaci a využití prvků umělé inteligence při zpracování dat či stanovení diagnózy. Dále je to rozvoj dopravní infrastruktury, v plánu je výstavba přibližně stovky městských obchvatů na území celého Polska a víc než dvaceti mostů přes největší polské řeky.

Příležitosti jsou však i v řadě dalších sektorů. Jde například o modernizaci vlakových nádraží, rozvoj obnovitelných zdrojů energie (polovina tepelných elektráren, které jsou v zemi dominantním zdrojem, je starší 50 let), modernizace přenosové a distribuční sítě či armády a ochrany hranic. Poláci budou potřebovat hlavně zařízení pro monitorování ochrany hranic s Běloruskem.

Ukrajinské odminování jako nový segment

Představitelé profesních byznysových sdružení i dalších organizací se dlouhodobě shodují, že velké obchodní možnosti mají exportéři také na Ukrajině, která stále čelí ruské agresi a logicky potřebuje pomoci. Jak vysvětluje Oksana Antonenko, ředitelka zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Kyjevě, prioritou ukrajinského státu je v současnosti humanitární odminování. Ukrajinská vláda zve proto zahraniční firmy k účasti na této aktivitě a koncipuje ji jako nový segment trhu.

„Kromě toho jsou na místním trhu i nadále poptávány generátory, kogenerační jednotky, mobilní úpravny vody, modulové kotelny, modulové nemocnice či autonomní zdroje energií,“ vypočítává Oksana Antonenko. Samozřejmě stále trvá poptávka po širokém spektru výrobků, které jsou navázány na válečnou ekonomiku. Jde například o komponenty pro nákladní automobily a techniku, elektrotechnické komponenty, zabezpečení spojení a přenosu dat, lékárničky, zdravotnické potřeby, individuální vybavení, jako je speciální obuv, oblečení, rukavice, ochranné prostředky atd.

Šéfka kyjevské kanceláře CzechTrade doplňuje, že příslušné tendry jsou zveřejňovány na ukrajinském státním portálu Prozorro. Z nich plynoucí zajímavé obchodní příležitosti agentura zveřejňuje na webu BusinessInfo.cz. „Musíme upozornit na skutečnost, že pro účast v ukrajinských tendrech je obrovskou výhodou mít zaměstnance se znalostí ukrajinštiny, jelikož všechny podklady k veřejnému řízení včetně technické dokumentace jsou v ukrajinském jazyce. Samotná nabídka se také musí podat v ukrajinštině,“ říká.

V letošním roce je v rámci státní podpory pro podnikatele naplánováno několik misí do různých regionů Ukrajiny. Zahraniční kancelář CzechTrade v Kyjevě chystá v prvním pololetí dvě podnikatelské mise zaměřené na obor vodního hospodářství (červen) a strojírenství (květen) do Dněpropetrovské oblasti. Business Klub Ukrajina, což je platforma Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu poválečné obnovy Ukrajiny, pořádá pravidelné schůzky podnikatelů se zájmem o rekonstrukci Ukrajiny.

Byznys s Ukrajinou má pochopitelně svá úskalí. Podle Oksany Antonenko v důsledku sankcí vůči Ruské federaci a Bělorusku místní banky velmi pečlivě sledují všechny mezinárodní transakce, původ zboží, vlastnickou strukturu zahraničního podniku a mohou požadovat některé doklady navíc, např. kopie pasu vlastníka zahraničního podniku, výpis z rejstříku skutečných majitelů atd. Od začátku války také došlo k významnému zdražení logistických služeb a v současnosti se začínají prodlužovat lhůty dodávek v návaznosti na blokování ukrajinsko-polské hranice.