Mnozí ekonomové a další experti tvrdí, že současné zpomalení české ekonomiky nemá cyklický, ale strukturální charakter. A že je proto nutné co nejdříve udělat zásadní změny, které by tuzemské hospodářství nastartovaly k dalšímu rozvoji. Proto jsme se zeptali několika podnikatelských osobností a požádali je o konkrétní návrhy toho, co by podle nich bylo potřeba změnit či nového zavést.
Osloveným vedoucím představitelkám a představitelům firem jsme položili následující dotazy:
- Jaká strukturální změna by významně podpořila rychlejší rozvoj vaší firmy?
- Jaká strukturální změna by podle vašeho názoru nejvíc pomohla české ekonomice a podnikání jako celku?
Stanislav Martinec, ředitel a zakladatel, Koma Modular
1. Stanovit přesná pravidla pro vyhlašování veřejných soutěží, tak aby vítězové byly firmy kvalitní, na vysoké odborné úrovni a se zkušenostmi, stabilní, udržitelné. Získali bychom tak více zakázek a dodávky by vždy splňovaly technické a kvalitativní parametry a měly by delší časovou využitelnost bez oprav. V konečném důsledku by stát ušetřil.
Celkově je třeba snížit ceny energií, výši úrokových sazeb, inflaci. Jako firma jsme proti většině států z EU stále méně a méně konkurenceschopní. Protože působíme i v Africe, stát by měl podepsat se všemi potenciálními financovatelnými státy Afriky bilaterální dohody o zamezení dvojího zdanění.
2. Jednoznačně zvýšení konkurence na trhu práce. Nezaměstnanost na úrovni minimálně 6 % by se měla stát normativem. Dále je třeba zrušit veškeré podpory neproduktivních pozic. Nesledovat jen neustálý růst, ale podporovat hlubší rozvoj technologií, člověka, procesů. Mít jasnou státní strategii, a tu bez ohledu na politické garnitury u moci trpělivě naplňovat.
František Kulovaný, jr., ředitel, Baest Machines & Structures
1. Z domácích podmínek jsou to ceny energií (vyšší než v Evropě, ale Evropa celkově násobně za ostatním světem), stále vyšší náklady spojené s ESG (vybičované cíle a extrémní termíny), daňový balíček zasahující násobným zvýšením fixní náklady firem (např. daň z nemovitostí) a celkově přenášení nákladů za špatné hospodaření nejen českého státu na soukromé subjekty. Z evropských podmínek se jedná o bohužel extrémní dopad na rozsah tvořené přidané hodnoty v Evropě – mnoho našich zákazníků ztratilo své zákazníky v důsledku nekonkurenceschopnosti – a přestěhování realizace hodnot mimo EU. Je to důsledkem přehnané a silově prosazované politické vůle v oblasti ESG.
2. Revize cílů zelené transformace a rozumnější rozložení v čase, flexibilita na trhu práce, zlepšení – a nikoliv zhoršování – podmínek pro podnikání v ČR.
Kateřina Kadlecová, ředitelka, USSPA
1. Co nás brzdí dlouhodobě, to je rozhodně trh práce. Vyšší míra nezaměstnanosti by byla zdravá pro zaměstnavatele i zaměstnance. Současný stav konzervuje také malá flexibilita zaměstnavatelů a nemožnost rychlé reakce a změn v zaměstnanecké základně.
Našemu oboru by prospěl růst ve stavebnictví, a to zejména v bytové výstavbě. K tomu je mimo jiné potřeba snížení úrokových sazeb a zlepšení dostupnosti hypoték. Je dobře, že se inflace začíná vracet dolů, stejně tak ceny energií. Těšíme se na zklidnění atmosféry ve společnosti a růst spotřeby. K tomu je ale také potřeba, aby se uměle nevytvářela negativní témata, která pak média zbytečně vyhrocují. Podporuje to trvalý pocit nejistoty ve společnosti.
2. Je potřeba celý souhrn změn. To ovšem neznamená, že teď je všechno špatně. Svět se mění, situace se vyvíjí a naše země a její ekonomika má rozhodně řadu příležitostí ke zlepšení a posunu. Pro lepší budoucnost země a větší stabilitu potřebujeme jako základ konečně dotáhnout zasíťování kvalitní infrastrukturou, digitalizovat stát a ulehčit občanům i firmám od zbytečné byrokracie, tzn. zrychlit procesy od založení firmy po stavební povolení. Cílem je usnadnit běžné každodenní fungování.
Velké věci, které by se měly udát v české ekonomice a byznysu, dobře shrnují priority formulované iniciativou 2. ekonomické transformace. Vše začíná u reformy vzdělávání. Jako klíčové vidíme také otevření se chytré migraci, což začíná už přilákáním šikovných zahraničních studentů. Velkou příležitostí je aplikovaný výzkum a bližší propojení vědy a firem. Obecně jde o podporu výroby s přidanou hodnotou v podobě inovací, a to nejen technologických, ale třeba i na poli designu. Ekonomice pomůže rozhýbání kapitálového trhu i to, když si v Green dealu a udržitelnosti jako takové najdeme příležitost.
Především jsem ale přesvědčená o tom, že jako země potřebujeme dlouhodobou vizi, která by nás spojila a nasměrovala. Potřebujeme si navíc uvědomit každý svůj díl zodpovědnosti a možnosti vlastního přínosu k celku, který tady tvoříme všichni, nejen politici a stát jako aparát. Prospělo by nám také uvědomění, že to, jací jsme jako národ a země uvnitř, zásadně ovlivňuje to, jak působíme i navenek, takový obraz o naší zemi vytváříme, takový brand země budujeme. Ten pak do značné míry rozhoduje o tom, jaké šance z globálního pohledu máme nejen jako země, ale i jako jednotlivé firmy nebo jedinci.
Václav Muchna, ředitel a zakladatel, YSoft
1. Přijetí eura. Vyřešilo by to otázky reportingu a kurzová rizika, také pojistilo západní směřování Česka. Je sice fajn, že můžeme účtovat v eurech a časem i možná vést v eurech daňovou agendu, ale to je málo. A také by to přineslo zajištění demokratické vlády i po dalších volbách.
2. Krátkodobě: přijetí eura by potvrdilo naši integraci v jádru Evropy. Čím více totiž do něj budeme integrovaní, tím menší šanci budou mít potenciální gauneři prodat naši zemi Rusku nebo Číně.
Dlouhodobě: reforma vzdělání. Potřebujeme přestat děti učit systémem „nabiflovat a zapomenout“. Nemluvím vůbec o gymnáziích vs. střední školy, ale o reformě kurikul, o zrušení individuálních předmětů a jejich nahrazení kontextuálním probíráním témat z různých úhlů, ať je to matematika, fyzika, historie, chemie či zeměpis. Je jasné, že byznys bude potřebovat stále kompetentnější pracovní sílu a bez vzdělání to nepůjde. Ale to není projekt na dva roky.
Jannis Samaras, ředitel, Kofola
1. Pomohlo by nám stabilní podnikatelské prostředí. Kdyby politici neházeli nápojářskému segmentu klacky pod nohy, nesnažili se regulovat to, co dobře funguje a raději se zaměřili na hledání úspor. Zároveň bychom uvítali podporu cirkulární ekonomiky, která je z našeho pohledu nezbytností pro moderní podnikání. Jako nápojáři k ní máme ze všech průmyslů nejlépe nakročeno, a to díky zálohovým systémům. Jak ukazují naše zkušenosti z jiných zemí, po jejich zavedení se z lahví opět stávají lahve a z plechovek plechovky. Ušetříme tím nejen velké množství panenského materiálu, ale spotřebujeme až o 95 % méně energie při výrobě recyklované plechovky a 79 % energie při výrobě PET lahve. Pozitivní dopady jsou propočítané i z pohledu snížení uhlíkové stopy, která je u recyklovaných obalů až o 80 % nižší.
2.Dobře to popisuje iniciativa 2. ekonomická transformace. Měli bychom posilovat firmy, které v Česku nejen vyrábějí, ale i prodávají výrobky s lokální přidanou hodnotou. Je nezbytné podporovat rozvoj inovací a startupů. Klíčem k získání vzdělaných a šikovných lidí je chytrá imigrační politika. Měli bychom usilovat o příliv a udržení talentů. Vypisovat stipendijní programy pro zahraniční studenty v Česku a současně českým studentům umožnit načerpání inspirace na špičkových zahraničních univerzitách.
Důraz by měl být kladen na ekologicky šetrná řešení, aby se podporovalo udržitelné podnikání. Tímto způsobem by bylo možné posílit inovační kapacitu země, podporovat konkurenceschopnost a přispívat k udržitelnému růstu české ekonomiky.