Mimosoudní vymáhání pohledávek nebylo v České republice dlouhou dobu nijak speciálně regulováno. Na rozdíl od sektoru bankovních i nebankovních poskytovatelů finančních služeb není následný proces vymáhání nesplácených úvěrů žádnou regulací ani dohledem omezen, a inkasní agentury se tak dosud řídí pouze obecnými ustanoveními občanského zákoníku. Tato praxe se však má změnit.
K e změně dojde příchodem nového zákona o trhu s nevýkonnými úvěry. Jeho cílem je především ochrana dlužníků před nekalými praktikami některých inkasních agentur a vymahačů. Zákon, který transponuje směrnici EU o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a legislativním procesem prošel na konci března 2024, je primárně zaměřen na regulaci vymáhání splatných, avšak nesplácených úvěrů, které označuje jako tzv. nevýkonné úvěry. Tato regulace by měla zabránit nekalým praktikám vymahačů pohledávek, které byly často na hraně současné již tak velmi benevolentní právní úpravy.
Přizpůsobit se co nejdřív
Zákon vymezuje uzavřený okruh subjektů, které budou moci nevýkonný úvěr spravovat, a tedy vymáhat. Dále zakotvuje vyšší kontrolu nad vlastníky pohledávek a přináší etický katalog pravidel, jakým způsobem má být dlužník informován a jakým způsobem se k němu má správce nebo obchodník s pohledávkami chovat.
Dohled nad dodržováním stanovených pravidel bude svěřen ČNB, která za tímto účelem vydá prováděcí vyhlášku. V případě porušení pravidel se bude jednat o přestupek, který bude ČNB sankcionovat pokutami, případně i odebráním povolení k činnosti správce.
Zákon současně zakotvuje přechodné období do 29. června 2024, kdy mohou současné inkasní agentury vykonávat svou činnost podle dosavadních pravidel. Toto přechodné období je poměrně krátké, proto pokud chtějí současní podnikatelé v tomto oboru působit i nadále, je nutné se co nejdříve přizpůsobit novým pravidlům.
Správa nevýkonného úvěru
Správu nevýkonného úvěru jako podnikatelskou činnost mohou podle nového zákona vykonávat pouze jeho poskytovatelé (tzn. banky apod.) nebo tzv. správci nevýkonného úvěru. Správcem nevýkonného úvěru je pak právnická osoba, které ČNB udělila povolení k činnosti správce nevýkonného úvěru. Mezi podmínky pro vydání povolení ze strany ČNB patří zejména:
- Skutečné sídlo v ČR.
- Společnost i členové všech orgánů společnosti (jednatel, člen představenstva či dozorčí rady) splňují podmínky tzv. důvěryhodnosti.
- Členové všech orgánů společnosti mají dostatečné odborné znalosti a zkušenosti, aby rozuměli činnosti správce nevýkonného úvěru.
- Společnost a její ovládající osoba má průhledný a nezávadný původ finančních zdrojů.
- Ve společnosti je implementován systém správy a řízení v souladu s požadavky zákona.
V případě, že by správce zamýšlel rovněž přijímat finanční prostředky od dlužníků, je povinen přijaté finanční prostředky evidovat odděleně a ukládat je na zvláštním bankovním účtu.
Výše zmiňovaný systém správy a řízení, který je správce povinen implementovat, musí odpovídat rozsahu a složitosti činností správce a zajišťovat dodržování stanovených práv dlužníka. Mezi klíčové součásti systému musí patřit:
- řádné administrativní a účetní postupy a systém vnitřní kontroly,
- dodržování pravidel na ochranu dlužníka, čestnost, spravedlivost a kvalifikovanost při jednání s dlužníkem,
- systém pro vyřizování stížností a reklamací včetně evidence.
Jako poměrně sporná se jeví povinnost správce zohlednit finanční situaci dlužníka a v případě potřeby zprostředkovat kontakt na provozovatele bezplatného dluhového poradenství. Otázkou totiž je, jakým způsobem má být finanční situace zohledňována. Lze se nicméně domnívat, že by správce při vymáhání měl postupovat uváženě a ne tzv. za každou cenu.
Značnou administrativní zátěž přinese i povinnost správce uchovávat veškerou dokumentaci, včetně veškeré komunikace s dlužníkem a věřitelem, a to po dobu 5 let od zániku vymáhaného závazku.
Co je nevýkonný úvěr?
- byla poskytnuta bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, které vykonávají svou činnost na území České republiky nebo EU a
- splňuje podmínky pro nevýkonné expozice podle evropské legislativy.
„Obchodník s úvěry“ bude omezen
Zákon stanovuje nová pravidla i ve vztahu k věřitelům nevýkonných úvěrů. Nově pracuje také s pojmem obchodník s úvěry, což je osoba, na kterou jsou nevýkonné úvěry postoupeny původním poskytovatelem úvěru.
V případě, že poskytovatel nevýkonného úvěru hodlá postoupit tuto pohledávku na obchodníka s úvěry, je povinen při postoupení předat veškeré informace o úvěru, včetně hodnocení bonity a vymahatelnosti ve formě speciálního standardizovaného dokumentu, a to pro každý z těchto postupovaných úvěrů zvlášť.
Poskytovatelé nevýkonných úvěrů, stejně tak obchodníci s úvěry mají nově povinnost pololetně předkládat ČNB hlášení, jehož obsahem budou informace o rozsahu a kvalitě vlastněného portfolia nevýkonných úvěrů. Správu (tedy vymáhání) nevýkonného úvěru je obchodník s úvěry oprávněn (a v případě spotřebitele dokonce povinen) svěřit pouze správci, který je držitelem oprávnění od ČNB.
Z výše uvedeného tak vyplývá, že vlastník pohledávky, tedy slovy zákona „obchodník s úvěry“, bude ve svých možnostech domoci se dluhu nově poměrně omezen. Nejvýraznější omezení pak představuje možnost vymáhání dluhu pouze prostřednictvím správce.
Podle zákona je to odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba, jestliže:
Jednání s dlužníkem? Některé praktiky jsou vyloučené
Zákon rovněž přináší řadu informačních povinností ve vztahu k dlužníkovi, které mají zajistit, aby vymáhání dluhu probíhalo férovým a transparentním způsobem. Jednání s dlužníkem musí probíhat čestně, spravedlivě a kvalifikovaně a poskytované informace musí být jasné, pravdivé, nesmí být zavádějící nebo klamavé a musí být srozumitelné pro osobu průměrného rozumu. Na dlužníka je zakázáno aplikovat praktiky, jako jsou dotěrné obtěžování, nátlak nebo nepatřičné ovlivňování.
Dlužník má naopak právo obdržet informace ohledně aktuálního držitele pohledávky z nevýkonného úvěru (obchodníka s úvěry) a správce. Tyto údaje je nutné sdělit dlužníkovi při každé změně těchto údajů. Stejně tak je nutné dlužníkovi sdělit podrobnosti ohledně samotného úvěru, dlužnou částku, příslušenství, náklady spojené s vymáháním apod.
Hrozí pokuta až 5 milionů
Dohled nad dodržováním povinností správců a obchodníků s úvěry bude vykonávat ČNB. Tyto osoby jsou na výzvu ČNB povinny poskytnout součinnost, a to včetně veškeré vedené dokumentace. V případě porušení povinností dle nového zákona je ČNB oprávněna udělit pokutu až do výše 5 milionů Kč, případně (rovněž) odejmout povolení správci nevýkonných úvěrů. Povolení může být odejmuto i v případě neaktivity správce či poskytnutí nepravdivých informací ČNB.
Nový zákon přináší přelomovou regulaci do sektoru, který prozatím takříkajíc žil vlastním životem a nebyl svázán přísnými pravidly. Dotkne se především inkasních agentur, které se zaměřují na vymáhání dluhů i na obchodování s pohledávkami. Těmto agenturám dosud pro jejich podnikání stačilo běžné živnostenské oprávnění, nově však bude třeba povolení ČNB. Až aplikační praxe nicméně ukáže, zda nový zákon přinese skutečnou ochranu dlužníků před nekalými praktikami vymahačů nebo půjde jen o další nárůst administrativní agendy pro podnikatele.
Petr Kučera
Autor je advokátem Eversheds Sutherland. Poskytuje právní poradenství zejména v oblasti práva obchodních společností včetně restrukturalizací, fúzí a akvizic. Dále se specializuje na spornou agendu a litigace.