Analýza Anny Zemanové z KPMG – Loňský rok byl pro energetiku velice turbulentní. Také letošek je plný změn a v příštích letech bude transformace celého odvětví ještě zintenzivňovat. Čeká nás mimo jiné další rozmach obnovitelných zdrojů, zavádění chytrých elektroměrů a rozšiřování infrastruktury pro vozy na alternativní pohony. Česko se také pustí do přípravy stavby prvních malých modulárních reaktorů.
Válka na Ukrajině urychlila již probíhající přerod energetického sektoru. EU na situaci reagovala doplněním (k již existující legislativě Green Deal a Fit for 55) strategického plánu REPowerEU, který má snížit závislost na fosilních palivech z Ruska. Plán navyšuje podíl OZE na spotřebě energie v EU v roce 2030 na 45 %, snižuje spotřebu energie o dalších 13 % do roku 2030 a diverzifikuje zdroje energie.
EU také v březnu zveřejnila návrh revize zásadního dokumentu EMD (Electricity Market Design), v rámci kterého představuje preferované formy ochrany před volatilitou trhu s elektřinou. EU doporučuje tzv. smlouvy o výkupu elektřiny (PPA) a dvoustranné rozdílové smlouvy (CfD). PPA jsou dlouhodobé smlouvy mezi výrobcem elektřiny (obvykle z OZE) a spotřebitelem. Mohou chránit před volatilitou cen, ale v současnosti jsou dostupné hlavně velkým spotřebitelům a pouze v několika málo státech EU (Česko mezi ně patří). Ostatní členské země by tedy nově měly zajistit jejich rozšíření. Jde o to, aby nástroje ke snížení finančních rizik spojených se selháním odběratele v rámci PPA (včetně systémů záruk za tržní ceny) byly dostupné i firmám, které čelí překážkám vstupu na trh s PPA. CfD jsou preferovanou formou státní podpory mající za cíl stabilizaci cen. CfD stanoví minimální a maximální cenu za vyrobenou elektřinu, a tak jsou zisky nad určitý strop vráceny státu.
Splnění těchto opatření a cílů bude na politické úrovni vyžadovat aktualizaci vnitrostátních plánů a změny národní legislativy v oblasti energetiky. Na technické úrovni zintenzivní „závod“ mezi výrobci a vynálezci s cílem představit technologie (nové nebo zmodernizované stávající), které budou tvořit základ energetiky budoucnosti.
Ve hře je až 12 modulárních reaktorů
Rychlost odklonu od fosilních paliv ovlivňuje cenová dostupnost alternativních zdrojů. Pro úspěšnou transformaci tak bude nutné naplno využít dotace. V Česku jde primárně o podmínky vytvořené Modernizačním fondem EU. Touto cestou má do Česka do roku 2030 připlout kolem 500 miliard Kč. Zhruba 65 procent této částky má podpořit výstavbu OZE a obnovu teplárenství a přes 25 procent zvýšit energetickou efektivitu v průmyslu, podnikání a veřejném sektoru. Zbývajících přibližně 8 % má směřovat především na dopravní infrastrukturu pro elektromobily. Ve všech zmíněných oblastech lze tedy očekávat velké posuny.
Ukončení spalování uhlí je v Česku aktuálně naplánované na rok 2033. Tím dojde k výpadku přes 40 procent výroby elektřiny. Doplnění o nové zdroje obdobného výkonu (ve stovkách MW) je ale otázka až spíše druhé poloviny 30. let. V této době se totiž předpokládá dostavba Dukovan. ČEZ zároveň oznámil ambiciózní záměr vybudování několika malých modulárních reaktorů (SMR). První takový by měl být v roce 2032 v Temelíně. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury by v Česku mohlo postupně vzniknout až 12 SMR.
Výstavbu SMR zvažují i další státy, jen v Evropě například Polsko, Rumunsko či Turecko. Estonsko už dokonce vybralo i dodavatele SMR. Je možné, že zprovoznění SMR v Česku bude záviset na postupu ostatních zemí, tak aby bylo možné uplatnit například úspory z rozsahu v rámci dodavatelského řetězce. Česko se asi také bude chtít vyhnout tomu, aby se stalo první zemí, kde se nová technologie odzkouší v ostré praxi. Je proto možné, že ještě ani druhá polovina 30. let nemusí být ve znamení jaderného boomu. Průtahy mohou způsobit i náročné povolovací procesy (ve vztahu k vybrané lokalitě i technickému řešení), které budou výstavbě SMR předcházet.
Celou analýzu si můžete přečíst v CEO č. 4/2023.